2025-02_06_kvetylutecie
2.-6.2.2026 Květy Lutécie Svitek z letopisů Expeditionem musae nás přivádí do Lutécie. Ano, kdysi dávno zde po nějakou dobu pobývala skupina cestovatelů. Chtěli získat místní vzácné květy. Podle přeloženého textu s nimi pak vyrazili do země hrdinů a bohů. Vystoupili jsme tedy z povozu a došli do Sellamu, hlavního sídla v Lutécii. Naše družiny Serra circularis, Pauperes haedos a Homos molus v následujících pěti dnech poznávaly kraj Floromilů, jejich zvyky a hry. Naším cílem byly tedy místní kouzelné květiny. Cestu k nim znali Floromilové. Učili nás římské číslice, šifrovat, důležitá slova a vědě o masožravých rostlinách. Malovali jsme magické mandaly a učili se o exkrementech zvířat. To vše, a nejen to se nám hodilo při získávání květů Lutécie. Pečují o nás Librum culinarum Elis a Emilia. Máme bulvoň Oculumium ukrytý ve sněhových chodbách plných přísloví o očích. S Amantysem hrajeme první kolo hry s kartami květů. Další květina se nazývá Tintinnabulum reptilianus, má hodně krásných zvonečků. K Flore acuta recto nám pomohly kruhy z našich mandal květů a prostě naše rychlost. Běžet v osmi umíme. Za hluboké tmy se vydáváme pro zářící adélku. Víme už, jak nebezpeční jsou trifidi a tak nakonec díky svitku za expediční body vítězí Serra circularis. Ráno u Sellamu nacházíme vyhublou tanušku horskou. Drobný savec doplňující hladinu cukrů díky láčkovce Theatrum exkrementům. Díky doktorce Marky víme, že nalezené zvířátko jich má kritický nedostatek. Dostává první pomoc a my vyrážíme vyhnat šlimaxe, požírající vše sladké v lese. Monumentální exemplář láčkovky se stává útočištěm naší tanušky. Pěvci z čeledi Pipridae stavíme sněhová hnízda a díky našemu tanečnímu i bojovému úsilí máme…