Jaká bude první výprava? Co nás čeká? Stoupáme cestami vedoucími smíšenými a bukovými lesy až na Německá luka. Vidíme desítky druhů hub. Co jsme dokázali určit? Šiškovec černý, muchomůrku jízlivou, hnojník, hřib kovář … Z květin i u lesních cest vládly netýkavky žláznaté a na louce ocúny. Také jsme pozorovali letošní mládě slepýše křehkého. U Áčka se zablesklo, objevuje se postava, která má místo hlavy přesýpací hodiny. Je to strážce času. V rukou drží snad ještě doutnající stočený pergamen, který prý sepsal byzantský kronikář. Po rozmluvě s ním je jasno. Skočil sem, aby zachránil svitek a setkání s ním je náhoda. Strážce prý cítí, že bychom mohli zachránit ztracený příběh, který shořel. Jeho zkouškou „hledání objevů a zemí původů“ jsme prošli výborně, nejvíc se dařilo Sklípkanům a Mlokům a ti pro nás obdrželi mocný krystal Světlo noci a 2,5m dlouhou nespálenou část svitku. Je to řecky, zatím jsme schopni přeložit název. Báje Starého lesa… Téměř neviditelné stezky nás potom dovedly k řece Březné (která se v Hoštejně vlévá do Mravské Sázavy). Pokládáme krystal na svitek. Objevujeme se v příběhu. Plížíme se k postavě. První dva, kdož to dokázali úplně potichu získávají kartičky událostí. Ale to už se bude dít na schůzkách našich klanů.  Výpravu zakončujeme hrou a posezením v Hoštejně. A pak hurá domů, vždyť už bude skoro večer.