Konečně vysněné Krkonoše. Jedeme třemi vlaky … tady končí koleje. Autobus, jenže Velká Úpa, most není Velká Úpa, náměstí. Takže stoupáme plně naloženi do prvního kopce. Nakonec je díky Báře vše v pohodě. Už jsme tam, chata U Pekařů! Našli jsme sojku. To je ta Krakonošova! Ale co to, nemá žádné modré peříčko. Anče, Kubo, Hajná …, pomůžete mi? Už to víme, budeme chodit po horách a hledat její peříčka.

První výprava vede na Černohorské rašeliniště. Nalézáme skoro všechny nám známé druhy rašeliništních rostlin. Vítězí klikva a vlochyně. Šípověnka olšová. Po návratu stavíme hnízda pro sojku a pro vědeckého pracovníka M chystáme přednášku o chlupatém jazyku.

Ráno dostáváme krásnou mapu a vyrážíme do Pece. Potkáváme Krakonoše, má velkou ruku, takže placák s ním stojí za to … první výhled na Sněžku, první hořce. Modrý důl, Zelený potok v Zeleném dole. Nádhera! Housenky kukléřky locikové a přástevníka šťovíkového.

Dnes si jdeme odpočinout, do Malé Úpy, na kouzelný Spálený mlýn … třikrát nahoru a třikrát dolů.

Čtvrtá výprava vede na Sněžku. Jenom nahoru 😊, Obřím dolem na horu. Převýšení asi 850 metrů. Nádhera, malý botanický ráj, i teď, v srpnu. Kýchavice, zvonek klubkatý, violka sudetská, masožravá tučnice obecná, konniklec alpinský, oměj šalamounek … to vše pod křídly orlů. Posezení na Luční boudě.

Šestého dne nás čeká výprava na Hrádek Alcherburg nad Temným dolem. Jen jednou na horu a pak dolů.

Po návratu přepadeni jahodovými poháry. To sojka domluvila poděkování. Poté zamává křídly a letí domů, do Krakonošova. Už letí!

Světla v temnotě nás přivádí k postavě s kloboukem a holí, ano, je to Krakonoš. Je spokojený a dává zlaťák každému, kdo noční stezkou přišel až k němu.

Sedmého dne jdeme z Horního Maršova na Rýchorskou boudu, je tam obří kůň a jiné radosti.

Ve starých dolech nacházíme kousky mramoru a hladovku horskou. Škoda, že zmije na cestě potkala auto dřív než nás ☹. Závěrečný oheň. I tady nám to pěkně ladilo. Osmého dne vyrážíme na cestu domů.