18.6.2022
Ráno jsme nastoupili již do velmi přecpaného autobusu směr Rýmařov. Tam jsme přestoupili na druhý, již prázdný autobus, který nám ušetřil asi 5 kilometrů. Jelikož byla tato výprava zaměřená na rostliny, bádali jsme i po cestě. Hned v Rýmařově jsme potkali krásné kozlíky. Od nich jsme se vydali na Pstruží potok, jedno ze dvou rašelinišť, na které jsme měli ten den namířeno. Cestou k němu jsme obdivovali luční květenu, obzvlášť kvetoucí zvonečníky klasnaté. V lese u křížku nám Toshiro popovídal o rašeliništích, Gaya této chvíle využila k bahenní lázni. Po chvíli jsme došli na rašeliniště Pstruží potok. Ten nás velmi nadchl. Nejdříve jsme narazili na Kuklíky potoční a Kamzičníky rakouské. Celá lokalita byla zarostlá suchopýrem a obrovským množstvím prstnatců. Na místech s odhaleným rašeliníkem byly rudé porosty rosnatek a ve stinnějších částech i hruštiček. Po důkladném bádání jsme se vydali na druhou lokalitu, Skalské rašeliniště. Cestou jsme potkali studánku, kterou psi využili na ochlazení. Naobědvali jsme se na čertově kameni a vydali se na další cestu. Mezi poli jsme potkali 3 chřástaly, ale viděli jsme jenom jednoho z nich. Skalské rašeliniště bylo dost zarostlé, neviděli jsme zde z rostlin nic nového, za to jsme ale viděli mnoho druhů vážek. Jelikož nám nezbývalo moc času, vydali jsme se rychlým tempem zpět do Rýmařova. Cestou jsme potkali rdesno hadí kořen. Autobus jsme naštěstí stihli a v něm zaslouženě odpočinuli po necelých 20-ti kilometrech.