Od září jsme si již zvykli s našimi daimony, obyvateli daleké planety, procházet Bránou a v neznámých světech hledat uta-uta. Shromažďujeme části rakety, Mafinova těla nebo mapy, plyšáky, písničky, kousky vesmírné hmoty ateď tohle. Takový malér. Brána bliká a nefunguje. Nouzové tlačítko nabízí možnost objednání kofoly, ale naštěstí i číslo 999, když nefunguje Brána. Objevuje se montér, opravář. Cestuje pomocí ručníku, a po zjištění, že naši Bránu může zachránit jen velká dávka SUPERUFŮ nás posílá do Prádelny. Je to místo v Plesnivém hájku…v sobotu nasedáme do vlaku a vyjíždíme směr Domašov.

V Prádelně jsou volné kapacity pro ubytování. Naší večerní povinností je shlédnout podrobnou instruktáž. Objevují se stopaři. Mají krásné ručníky, velký Králíček Azurit je hází do pračky. Události následujících dní jdou jedna za druhou. Cílem je získat co nevíce superufů. Naštěstí naše ručníky také fungují a dostáváme se na docela zajímavá místa. Na vogonské vězeňské lodi osvobozujeme jednoho nebožáka. Jinde hledáme Marvina, poznáváme vogonskou poezii a tvoříme planetární systémy. V temném vesmíru se přibližujeme ke hvězdám a obsazujeme jejich oběžnice. Ukrýváme se před vogonskou hlídkou, depresivní Marvin nám dodává sílu. Ještě že jsou Vogoni tolik svázáni jejich vlastní byrokracií.

Trochu se ztrácíme v bludišti. Navštěvujeme Ptačí planetu, místní ornitoložku učíme naše názvy ptáků. Kdo to kdy slyšel, aby se třeba brhlík jmenoval bukutis? Další superufy plynou za petunie, prolomení vogonské byrokracie, veselou seznamku i večerní riskování v různých znalostech. Naše týmy úspěšně hromadí superufy. Daří se Radiátorům, XYZ, i Rudolfovým mafinům. Přibývá marodů a tak Vogoni obsazují Prádelnu, mají na to nějaké formuláře a chtějí to tu vše vydezinfikovat. Snad v poslední minutě se nám podařilo opravit ventilační zařízení a jedeme domů. S Marvinem a pravými stopařskými ručníky. Více jak 70 superufů snad na opravu Brány bude stačit …