Náš často mlžný a deštivý pobyt v Krušných horách byl skoro tak drsný jako dávné i nedávné místní příběhy. Šli jsme po stopách nezdolných horníků, loupežníka Hanse Nebelmördera, hrdiny Karla Stülpnera a hlavně nám celou dobu pomáhala úžasná Marcelka ( Marcebila). Lidí jsme moc nepotkávali, často skoro nikoho. Prošli jsme několik rašelinišť a určitě víme, že bychom se nechtěli živit kutáním v podzemních štolách. Třeba ve štole Lehnschafter v Mikulově. Byli jsme na místech, kde jsme skoro zakopávali o lesklý minerál K(Li,Fe,Al)3(AlSi3O10)(OH,F)2. :). Místní vlak se stal skoro adrenalinovou atrakcí :), dobyli jsme hrad Rýzmburk, vrchol Bouřňák, pozorovali zmije (i tu černou) a prostě dostatečně bádali. Máme z toho nové zkušenosti a znalosti a protože jsme nasbírali dost „baníků“, za odměnu mohly naše týmy Hladové dveře, Čmeldův gang 58 a Brambáreň vstoupit do plazivky ve štole Zatracená mašinka. V jedné síni nás čekala Milá paní a její poklad. Vlak v pátek ráno přijel a tak hurá do Mostu a domů.