Z dnešních 18,5 km jen sotva 5 divokou přírodou. Ale vida, vida! Bukový prales končí před neviditelnými hradbami dávného keltského oppida. Zde vládnou obří jasany, lípy, jilmy a javory. Támhle letí, ano, je to jasoň dymnivkový. Většina z nás ho vidí poprvé v životě. A pak další a další. Čtyřicátého počítá snad už jen Lukáš. Vytouženého orla jsme sice neviděli, ale stálo to za to. I ta cesta nahoru a pak dolů 🙂