Konečně zase na Hoštejně!
 |  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14  |   následující>  

Stará pryskyřice, Úskočný úsvit a Šilhavý soumrak se kdysi zabydleli ve starém sídle u Tenkého potoka. Byli to takoví lesní poutníci, dnes bychom je spíš nazvali pobudy. A ti tři tam našli omšelý krystal. A od té chvíle to začalo. Jdou jako lesem a najednou slyší hlas. Hlas stromu. Nebo je to nutká cosi udělat. Poprvé to udělali a na krystalu se objevilo slovo. Raději už to pak nezkoušeli. V poklidu si žijí ve svém srubu, jedí žáby, plchy, ptačí vejce a lišejníky, na podzim houby... Ale co se tu stalo dříve? Ano, kdysi tu stálo malé keltské oppidum s velkým druidem. Léta poklidně plynula, ale nemělo tomu tak být pořád. Odněkud přitáhla tlupa Dodeků. Jejich pověst zlodějů krystalů přivedla druida k myšlence, že bude lepší, aby svůj krystal Fluit předal stromům a jeho polohu zakreslil mocným kouzlem do Oedru.Byl pyšný na své dílo. Každá strana dvanáctistěnu jiné barvy a nic neříkající slova.... Dodekové však na obyvatele oppida vytasili své nejsilnější zbraně a druid nakonec začal mazat ještě mocnějším kouzlem paměť Oedru, aby se jim nedostal Fluit do pracek. Skoro to stihl a tak Dodekové nalezený krystal zahodili a jali se pronásledovat uprchlíky. Tak toto jsme jsme se dozvěděli po zabydlení v našem milém Áčku. A ti tři se opravdu brzy objevili. Měli barevný krystal, na kterém se objevovala nová a nová slova, první jsme získali už v pátek v nočním lese. Ostatní během sobotní výpravy. A pak už jsme stopovali lesního kamzíka a našli jeho poklad.