O výpravě do Netopýří jeskyně

V Podzemí měly některé družiny vidinu vrápence s Elefovým kamenem.

 

A tak v sobotu vyrážíme na výpravu. 
Na místě srazu je modré bludiště, ale nakonec jsme všichni.
Šéfíci přišli ze všech stran a jedeme do Pohořan. Tady spíše Pofukan.

Časem překračujeme magickou hranici.

 

 

 

Blížíme se k Dračímu jezeru. Hladina jezera je klidná, nebe čisté

 

a tak se odvážně pouštíme do rozpustilých her.

 

 

  

Máme se rádi.

  

 

 

 

Jarda a Žužu zmizeli pod bukovým svahem a my pokračujeme ve hrách.

Po akademické čtvrthodince vyrážíme po jejich stopách.

 

  

 Před Jeskyní sedí skřítek. Nechce nás pustit dovnitř. Alík a Plšík zmizely.

    

 

  

 

  

 

  

 

 

Kdo chce do Jeskyně, musí donést z Mohylového háje tři pěkné kameny
na skřítkovo zimní kouzlení. Brání nám v tom mohylky, celkem neúspěšně, jsou pomalé.

  

  

  

   

    

   

   

   

  

Skřítek je stále spokojenější. První vstupuje do Jeskyně Houba,
později jej následuje  Tryskomyš a Kohoutek (Kuba).
Černého vrápence s Elefovým slovem našla Tryskomyš, Kohoutek byl rychlejší.
Trilobit nachází vzácného modrého vrápence, posledního našel šéfík David.

Jana je Šmudla!



 

   

Kromě našich vrápenců jsou v Jeskyni ještě netopýři.

   

 

 

Odcházíme, loučíme se s kaskádami potůčku a jedeme domů.